Jaký byl rok 2014...

Jaký byl rok 2014...jeden z nejnáročnějších a nejdražších v mé běžecké historii.

Na silnici naběháno 3 982 km, v terénu nachozeno/naběháno 1 610 km a nastoupáno (jen v závodních akcích) 67 860 m přev. +

Tenhle rok byl desátým rokem mého běžeckého života. Myslela jsem si, že i zlomovým a možná, že i posledním. Člověk stárne, síly ubývají a zdravější už taky asi nebude. Není třeba čekat a je potřeba si to všechno užít, dokud ještě trochu můžem.

Velkoryse jsem si naplánovala 3 velké vrcholy sezóny a vlastně i mého běžeckého života, opravdu velké, těžké závody, které mne prověří až za hranice mých možností. Dát je všechny, tak se snad v zrcadle i zdravím :-)

Začátkem července RONDA DELS CIMS (170 km 13 000 m přev. +), na přelomu srpna a září ULTRA TRAIL DU MONT BLANC (168 km 9600 m přev. +) a koncem září SPARTATHLON (246 km z Athén do Sparty).

Nebudu psát o jednotlivých závodech, to už jsem udělala a koho to zajímá, tak si to může přečít ... Nedokončená... Ultra trail du Mont Blanc Spartathlon 2014, díl 1. Spartathlon 2014, díl 2. Spartathlon, díl 3.

Povedl se „jen“  ULTRA TRAIL DU MONT BLANC, aspoň že tak. Je mně to líto, stálo to všechno celkem dost peněz (naběhané kilometry mně nemrzí, běhám ráda a stejně bych běhala). Snažila jsem se, jak jsem nejlépe mohla, udělala jsem dost. Byl to boj a o tom to celé je. To mně nejvíc baví, to opravdu žiju. Všechny myšlenky na okolní svět jsou vytěsněny, jde jen o to, pokusit se splnit co nejlépe ÚKOL, dát do toho všechno.

Byl to náročný rok, dalších akcí bylo také dost – 3 úspěšně zakončené stomílovky, 9 akcí česko – slovenského poháru v ultratrailu (OR na Krakonošově 100 - 18 H 8 minut), několik maratonů (spíš jako trénink).

Ale možná, že je to dobře, že se ty 2 vrcholy ze 3 nepodařily...aspoň mám motivaci do budoucna a vím, co mne přibližně čeká, už jsem si je „očuchala“ a to se počítá...

Nevím, jak moc budu psát tenhle blog, určitě budou přibývat závody v přehledech, co si vedu (viz sloupec vlevo). Asi těch závodů nebude v roce 2015 tolik, mám teď „nespolečenské“ období, nechce se mně chodit na závody, na akce. Baví mne běhat si jen tak pro sebe, bez potřeby si něco dokazovat nebo se s někým poměřovat. Jen staré dluhy zůstávají a já na ně nezapomínám :-)