Transe Gaule 2

14.03.2010 22:55

V září 2009 jsem byla pracovně v Brně a večer si odskočila na pivo a milé povídání s Danem Orálkem a Svaťou Sedláčkem. Z rozhovoru jsem si pro sebe odnesla asi tohle: na takovou akci jako je Transe Gaule se prostě natrénovat nedá, hodně záleží na relativním zdraví a síle a tu mám spíš teď než za pár let, kdy budu ještě starší a opotřebovanější.

Někdy v listopadu jsem brouzdala po internetu a dočetla se, že zbývá pouze několik volných míst na TG 2010, tahle informace byla už ze září! Chvíli jsem váhala, pak jsem si řekla, že za to, když napíšu mail a slušně se zeptám, nic nedám. Takže jsem napsala pořadatelům o svém snu, o tom, jestli by bylo možné se zúčastnit. Kostky byly vrženy, vždyť od r.2007, kdy jsem běžela svůj 1.ultrazávod jsem si prakticky neodpočinula, naběhala jsem spoustu kilometrů, účastnila jsem se spousy závodů i ultrazávodů. Běhání bylo mojí velkou prioritou, které jsem hodně podřídila svůj život. Kluci, práce, škola, běhání, nic víc se mně do života nevešlo. Věděla jsem, že nebudu schopná to takhle dělat do nekonečna, bylo mně zároveň líto těch naběhaných stovek kilometrů, protože já byla zvyklá běhat a běhat hodně, ale věděla jsem, že jenom takhle žít nedokážu, že to budu muset v budoucnu změnit.

Pořadatelé mně slušně odepsali, více méně, že mně posílají ten správný formulář přihlášky a že je nějaká čekatelská listina. Tak já všechno napsala a vyplnila, jak chtěli a zase poslala mailem zpět s tím, že jsem už byla smířená, že si prostě budu muset počkat, že to třeba nebude v r.2010 ale třeba až v r.2011. A najednou přišel další mail, že jsem pro ně zajímavá, že jsem žena a že jsem z Čech, také vzpomínali na Honzu Ondruše (běžel moc dobře a zanechal ten nejlepší dojem) a byla jsem najednou na startovce.

Prostě BOMBA, jinak se to nedá napsat. Já si naplno uvědomila, co to vlastně znamená, běžet od jednoho moře k druhému a přes celou Francii, celkem 1150 km, 18 dní, každý den v průměru skoro 65 km a ne po úplné rovině. A rychlost běžce nesmí v žádné etapě poklesnout pod 5,5 km za hodinu. Zdá se to celkem jednoduché, rychlost 5,5 km/hod. je skoro rychlost chůze, ale člověk musí mít nějakou rezervu, kdyby zabloudil nebo měl třeba nějaký problém. Pro mne je to jeden z nejprestižnějších etapových závodů v Evropě, úplně každého tam neberou, základní kritéria jsou celkem přísná, v průběhu tří let je třeba zaběhnout 100 km za 12 hodin nebo dát víc jak 150 km za 24 hodin. Všechno tohle splňuju. Moc si toho vážím, že jsem na startovní listině spolu s dalšími ultraběžci a ultraběžkyněmi, některé znám ze závodů.

Samozřejmě stále ve mně hlodal (a hlodá) červíček pochybností (přímo červ), startovné je na mé poměry hodně vysoké, 1. splátka 350 euro se měla platit koncem února, tak jsem si řekla, že než to zaplatím, že musím nějak naplánovat přípravu a trochu se otestovat, co vydrží moje tělo, nohy, záda a i hlava, protože prostě nemůžu investovat do něčeho, co by nešlo vlastně uskutečnit.

Věděla jsem, že budu muset naběhat spoustu kilometrů a hned teď na začátku roku 2010. Co na tom, že byla zima, mráz, sníh, led, vítr, tma, musela jsem normálně chodit do práce, starat se o kluky, běhat a snažit se ještě aspoň trochu odpočívat, abych byla schopná zase fungovat dál. Naplánovala jsem to tak, že se pokusím běhat o víkendech 100 km a rozloženě, abych nebyla tak moc utahaná, aby to mělo ještě aspoň nějakou rychlost (kolem 6 min./km) a nebylo to jen ploužení. V týdnu jsem se snažila naběhat taky nejvíc, co šlo skloubit s mým ostatním životem.

Celkem si myslím, že se to povedlo, většinou to bylo 6 dní běhat a 1 den volno, v pondělí 20 km, v úterý 30 km, ve středu volno (nebo 20 km), ve čtvrtek 30 km, v pátek volno (nebo 20 km), v sobotu dopoledne 30 km, odpoledne 20 km a v neděli to samé, to byla maximalistická varianta a zdůrazňuji, nebylo jí dosaženo. Do toho 2 závody – maratony uběhnuté, jak nejlépe se dalo (2.1.2010 Unhošť-4:10:19 a 23.1.2010 České Budějovice-3:55:02), celkem se za leden podařilo naběhat 801 km (1.1.-3.1. 101 km, 4.1.-10.1. 207 km, 11.1.-17.1. 197 km, 18.1.-24.1. 128 km, 25.1.-31.1. 168 km), ani se mně tomu nechtělo věřit. Kolikrát jsem myslela, že někde zmrznu, že nedoběhnu domů a kolikrát si říkala, že neběhám rychlejš, že by těch 20-30 km bylo dřív za mnou. Pokračovala jsem cca do ½ února v systému za víkend 100 km, v únoru se mně povedlo celkem 652 km (1.2.-7.2. 145 km, 8.2.-14.2. 207 km, 15.2.-21.2. 201 km, 22.2.-28.2. 99 km).

Nějaký základ by tu byl. Můžu říct, že jsem se už na víkendy vůbec netěšila, protože jsem opravdu stíhala jen běhat, vařit oběd, mýt nádobí, chviličku si lehnout do postele, zase běhat, vařit večeři, mýt nádobí atd. Už jsem skoro nenáviděla svůj okruh, na kterém jsem absolvovala nejvíc kilometrů. Jinak to prostě nešlo, tady jsem to znala, bylo to blízko, částečně bez ledu, sněhu, za tmy z části osvětlené. Tělo reagovalo celkem dobře, na začátku ledna to šlo hodně dobře, velká motivace, velké odhodlání, v polovině ledna začaly trochu problémy, bolely klenby u nohou, klouby u palců. Ke konci ledna to zase bylo dobrý, 31.1. mně to lítalo úplně úžasně, chtěla jsem v kilometráži vidět na začátku „8“.

Únor byl zase slabší, únava se prohlubovala, byla jsem pomalejší a pomalejší (už to často nebylo 6 min./km, ale víc), přestávalo mně to bavit, musela jsem si opakovat, proč to vlastně dělám a že to budu dělat už jenom chvíli. Nedá se tak běhat pořád, až do srpna (kdy se doufám postavím na start). Aspoň já to nedokážu a myslím, že to ani není účelné, takže teď se zase chystám běhat tak, jako běhám normálně. Budu si muset odpočinout, protože v roce 2010 nechci běžet jen TG, ale i jiné závody. Když už trénovat, tak z jedné vody na čisto a závody, které chci letos absolvovat budou vlastně taky tréninkem na můj doufám „vrchol“ sezóny, tedy TG. Hlavně, aby bylo zdraví, aspoň relativně, aby se něco nestalo, nepokazilo, to je nejdůležitější.

Taky mně čeká spousta dalšího zařizování-jak se do Francie dostat, jak se dostat zase domů, co vzít s sebou za vybavení, ať boty, oblečení, občerstvení, co budu potřebovat při jednotlivých etapách, lékárničku atd. prostě všechno to potřebné "ultranádobíčko". Na nic důležitého nezapomenout, hlavně to všechno nějak zabalit a unést. A budu na to všechno sama, pravidla sice umožňují doprovod, ale já na něj prostě nemám (to by musel vyjít opravdu nějaký ten sponzor) a ani nevím, kdo by se mnou chtěl nebo mohl jet. Pro lepší představu a zatím na rozloučenou s TG, rozpis jednotlivých etap:

 

datum

odkud

kam

převýš. (m)

km (den)

km (celkem)

11.8.

ROSCOFF

Plounévézel

725

68

68

12.8.

Plounévézel

Pontivy

660

64

132

13.8.

Pontivy

Guer

600

75

207

14.8.

Guer

Châteaubriant

530

68

275

15.8.

Châteaubriant

St-Georges-sur-Loire

500

69

344

16.8.

St-Georges-sur-Loire

Doué-la-Fontaine

430

53

397

17.8.

Doué-la-Fontaine

Monts-sur-Guesnes

365

58

455

18.8.

Monts-sur-Guesnes

Angles-sur-l'Anglin

560

63

518

19.8.

Angles-sur-l'Anglin

St-Sulpice-les-Feuilles

780

69

587

20.8.

St-Sulpice-les-Feuilles

Bourganeuf

820

62

649

21.8.

Bourganeuf

Peyrelevade

695

49

698

22.8.

Peyrelevade

Mauriac

1010

75

773

23.8.

Mauriac

Aurillac

1100

64

837

24.8.

Aurillac

St-Cyprien-sur-Dourdou

615

61

898

25.8.

St-Cyprien-sur-Dourdou

Cassagnes-Bégonhès

860

56

954

26.8.

Cassagnes-Bégonhès

St-Sernin-sur-Rance

885

54

1008

27.8.

St-Sernin-sur-Rance

St-Pons-de-Thomières

1350

70

1078

28.8.

St-Pons-de-Thomières

GRUISSAN-Plage

520

72

1150

 

odkaz na startovní listinu: www.yanoo.net/index.php?load=news&key=17.

 

 

 

Kontakt

ultra-mapo

potmart@seznam.cz

Vyhledávání

TRANSE GAULE 2010

 

Děkuju za podporu:

mami+tati

Ing.Josef Pavlík

Tomák 1967

Ing.Petr Potužák - projektová kancelář, IČ 61763659, T.G.Masaryka 132, 357 33 Loket

specialista na výrobu a vývoj funkčních sportovních ponožek

http://web.lasting.eu/cs/

 

 

                                                                    

 

 

 Kam se chystám?