Resume a plány

První půlka roku se moc nevyvedla. V lednu a únoru nenaběháno dost, může za to náledí a to, že jsem posera, co se bojí běhat potmě po ledu. V únoru výpadek kvůli vyvrklé noze. Měla jsem nějaký blbý pocit, asi že není naběháno tolik jako v lednu a únoru 2010 a že z toho plánované osobáky v ultra těžko padnou. V březnu mně těsně po velkém nachlazení nevyšlo MČR na 100 km v Plzni, 1. padesátka byla dobrá 5:03, ale pak už to vůbec nešlo (energie nula), výsledný čas těsně pod 11 a ½ hodiny. Koncem května to při 12tihodinovce ve Stromovce dopadlo ještě hůř, to se mně ani 100 km uběhnout nepovedlo. První půlrok mně dost sebral, hlavně po psychické stránce. Říkala jsem si, teď už nebudeš muset běhat rychle, čekají tě samé dlouhé (a tedy pomalé) ultra. 48H na přelomu července a srpna na Kladně celá propršela, bylo to utrpení fyzické i psychické, plánovaná hranice 300 km taky nepadla (jen 273 km). Asi tak v polovině srpna jsem ale vnitřně cítila, že se to začíná obracet, asi že jsem už od sebe nic neočekávala. Možná taky teprve teď odezněla poslední dlouhodobá únava po Transe Gaule. V roce 2011 jsem měla v plánu přidat k času a kilometrům ještě jeden rozměr  - výškový. Během roku jsem se snažila zúčastňovat akcí typu dálkových pochodů nebo ultratrailů. Jednak jsem chtěla nastoupat nějaké ty metry, celkem to činí cca 33352 m a jednak jsem se chtěla zbavit svého strachu z terénu a ze seběhů. Tohle se povedlo jen částečně, směrem nahoru se nebojím vůbec, ale směr dolů záleží na ostrosti úhlu klesání a na typu povrchu. Zkrátka pud sebezáchovy u mne asi potlačit nejde, i když vím, že čím větší rychlost směrem dolů, tím je to vlastně bezpečnější. Asi nejvíc si považuju Beskydské 7 (90 km, 5302 m přev.)a toho, že jsem mohla běžet/jít s Pavlínou Procházkovou. Zpětně moc lituju toho, že jsem se do toho nepoložila ještě víc, Pavlíně to šlo moc dobře a já jí to kazila, ach jo. Na to, že to bylo jen týden po naší alpské výpravě Cormayeur-Champex-Chamonix (92 km, 5100 m přev.), jsme podaly i tak hodně dobrý výkon 20:29:49 - v kategorii sport jsem skončily na 4. místě v ženách (bohužel jen cca 10 minut za 3. týmem) a ve věkové kat. Ž 40-50 let jsme obsadily 1. místo. Podzim byl pak celkem vydařený, trošku jsem čekala, jestli se mně nastoupané metry vrazí do nohou. Očekávání se naplnilo a povedlo se pár na mne rychlých maratonů za sebou (4. nejrychlejší maraton – 3:50:25, Benešov u Semil). Za r. 2011 jsem zaběhla 11 maratonů, z toho 4 byly pod 4 hodiny a 2 těsně nad 4 hodiny. Akciopis se rozrostl o celkem 24 kousků, tedy v r. 2011 jsem závodně uběhla 24 x maraton (42,195 km) nebo víc než maraton. Ultrazávodů bylo celkem 7, v tom je samozřejmě i Moravský ultramaraton (7 x 43 km), aby počet akcií seděl. Celkový počet naběhaných kilometrů za r. 2011 je něco málo přes 4000, což je o 2,5 tis. km méně než v r. 2010. Tenhle rok byl zkrátka spíš poznávací a relativně odpočinkový. Všechny ty pochody a ultratraily do běhání nepočítám, takže nachozeno bylo celkem 856 km, je v tom 8 akcí s kilometráží kolem 100 km, a jak už jsem napsala výše, nastoupáno při tom bylo 33352 m. Mrzí mne, že letos nepadl ani jeden osobní rekord, při ultra jsem si dala jen pár šancí, víc šancí by asi nemělo smysl, jelikož bych byla stejně unavená a na maraton a kratší běhy speciálně netrénuju, takže OR při maratonu by byl spíš jen příjemným překvapením. Každopádně už jsem si to vnitřně odpustila, běžecký život je dál a předemnou je další běžecký rok, rok 2012.

Rámcově moje plány v r.2012:

Snažit se naběhat v lednu a únoru, co nejvíc kilometrů a z toho žít po zbytek roku. Opět 1. půlrok trošku rychlejší – pokusím se vyladit na nějaký maraton, jsem přihlášená do Bratislavy (začátek dubna), pak bych se ráda zúčastnila závodu na 100 km v Itálii (WMA-mistrovství světa veteránů), to bude 22. dubna. Taky bych chtěla běžet PIM v rámci MČR (květen). V červnu chci běžet poprvé Silvu Norticu (MČR v ultratrailu), v červenci ještě nevím přesně (pravděpodobně tradičně Moravský ultramaraton), v polovině července 48 H/24 H na Kladně (ještě nevím, co si vyberu). V srpnu možná zkusím 10 lužických sedmistovek (podle toho, jak se budu cítit) a začátkem září by měl být (doufám) můj vrchol sezóny, účast na MS (ME) v běhu na 24 H v Polsku. A jako bonbónek na konec bych si ráda nadělila Magredi Mountain Trail, 100 mil v Itálii (říjen), když mne tedy někdo vezme s sebou (snad Sam s Ondřejem). Samozřejmě, že ani mezi plánovanými akcemi se nebudu flákat, proložím to opět 100km pochody ze seriálu Československá 1000 a pár maratony. Záleží na zdraví, na tom, jak se mně podaří vyšetřit čas na trénink, tak na regeneraci, na kterou nemám skoro čas.

Všem přeju krásný nový běžecký a chodecký rok 2012 a ať nám to všem běhá a chodí.