Moravské Budějovice

11.03.2012 22:09

25.2.2012 maraton v Moravských Budějovicích, 4:10:29. V autobuse z Prahy nás bylo plno, nastupovala jsem mezi posledními a už na mě hned volali - Honza, Lenka, Míra, Veronika…Ostatní cestující si s námi moc klidu neužili, až jsem se trochu styděla, pořád se povídalo o běhání a o maratonech. O čem jiném si taky povídat s maratonci. V Moravských Budějovicíh jsme byli něco před půl desátou v sobotu, chvilku nám trvalo než jsme se zorientovali kudy k firmě Ferrum. Firma sídlí na okraji Moravských Budějovic směrem do Lukova, tady je start/cíl maratonu a celé zázemí. Startovné je dobrovolné a hned hlásíme, co kdo z nás chce běžet, je možnost běžet 1 okruh 5275 m (lidový běh), ½ maraton nebo maraton. Trať je taková osmička, s jednou menší a jednou větší kličkou, vede od objektu firmy Ferrum zpátky do Moravských Budějovic, tam je otočka, zase se vrací k firmě Ferrum a odtud pokračuje větší kličkou do Lukova, kde je opět otočka a zase návrat do Moravských Budějovic. Okruh měří 5 275 m a maratonci ho musí zdolat 8 x. Není to moc jednoduchá trasa, protože v jednom okruhu čekají na běžce celkem čtyři stoupání a otevřená část mezi poli, kde to pěkně fičí. Občerstvovačka je jedna, před firmou Ferrum, takže se dá občerstvit 2 x v jednom kole.

Něco po půl jedenácté je odstartováno, ženských moc není, Lenka Bayerová loňská vítězka, držitelka zatímního traťového rekordu, Hanka Breburdová a já, to je všechno v kategorii starších žen. Pak dvě mladší slečny Veronika a Tereza. Tipuju Veroniku jako hlavní favoritku, Terezu neznám a mezi námi staršími děvčaty se ještě uvidí. Hlavně si to musím hlídat a nesmím si nechat holky moc utéct. Dost mě táhne lýtko na levé noze a pobolívá nějaký úpon od achilovky, nejsem zrovna v optimální kondici, to mně ale nebrání se pustit do boje. Ani ne tak s holkama (i když to je taky určitá motivace) jako s tratí a hlavně s metou čtyř hodin. Loni jsem byla v trochu lepší kondici, ale bohužel to nedopadlo kvůli silným střevním potížím (kulantně řečeno) a můj čas byl 4:14:07. Snad to tedy bude letos lepší. Počasí nám celkem přeje, je víc teplo než minulý rok, sněhu moc na okolních polích nezbývá, za to ale fouká silný vítr a jak jinak než proti. Pereme se s ním statečně, Veronika je první, já za ní, pak Hanka, Tereza a Lenka je poslední. Tereza (to ještě nevím že se tak jmenuje) běží ve dvojici s nějakým chlapem, celkem dobře jim to odsejpá, dostali se před Hanku, přede mne a dohánějí Veroniku. Ta zpomaluje, jelikož má špatné koleno a to jí nějak přestává poslouchat, chvílemi vyloženě kulhá. Asi ve třetím kole mne Hanka nekompromisně předbíhá, síly mám celkem dost, ale levá noha mně bolí, lýtko mám ztuhlé a pobolívají kolena, ach jo. Trochu je to i botami, vzala jsem si svoje ultraboty se silnější podrážkou, jelikož jsem si myslela, že mně budou na to citlivé lýtko a úpony vyhovovat líp. Už jsem v nich dlouho neběhala, běhám teď v celkem lehkých botách - závodkách nebo v inovejtech. Kolem mety půlmaratonu mně to ukrutně moc nebavilo, proč jsem jenom neběžela radši jen tu půlku? Já to snad zabalím. To mě tedy napadají dobré věci…vynadala jsem si a začala se trošku hecovat. Pár minut k dobru v každém kole, co jsem měla, bylo už dávno smazáno, už jsem ani neměla přehled, jak dlouho mně to kolo vůbec trvá. Měla jsem připravený jen jeden carbosnack a dva enervity, postupně jsem to do sebe nasoukala, taky prášek trošku zabral a já začala cítit, že mám zase sílu a že ta bolest je tak trošku vzdálená, že by se s tím mohlo zase něco dělat. Teď nebo nikdy. Přidala jsem, v klesáních se snažila běžet co nejrychleji to šlo a využít trochu setrvačnosti. Hanku vítr udolal, pro mne to byla trochu motivace k dokončení závodu...dohonit, předhonit a udržet náskok, když už nebude maraton kolem čtyř hodin, tak ať je aspoň bedna a hlavně lepší čas než loni. Na začátku posledního kola jsem Hanku předběhla a už jsem běžela, co to šlo až do konce, to jedno kolo vydržet musím, co to je něco přes 5 km, to přece dáš. Nakonec to byl celkem slušný čas 4:10:29, 3. místo celkem a 1. v kategorii starších žen. Vyhrála Tereza a byl to její vůbec první maraton, traťový rekord Lenky z minulého roku ale překonán nebyl (4:03:19).

Domů do Prahy jsme jeli přímo luxusně a dokonce autem, díky Bene. S Hankou jsme se shodly, do roka a do dne, když budeme jakž takž zdravé a při síle, tak zase v Moravských Budějovicích… dát to pod 4, to je výzva.

Kontakt

ultra-mapo

potmart@seznam.cz

Vyhledávání

TRANSE GAULE 2010

 

Děkuju za podporu:

mami+tati

Ing.Josef Pavlík

Tomák 1967

Ing.Petr Potužák - projektová kancelář, IČ 61763659, T.G.Masaryka 132, 357 33 Loket

specialista na výrobu a vývoj funkčních sportovních ponožek

http://web.lasting.eu/cs/

 

 

                                                                    

 

 

 Kam se chystám?