Lískovecký ultra 6 H Brno

15.03.2010 22:37

Od 22.2. jsem zvolnila v kilometráži, protože jsem měla v plánu běžet Kbelskou „10“ v sobotu 6.3. „otvírák“ sezóny pro Prahu a okolí. Zároveň to měl být „rychlostní“ testík právě před 6-ti hodinovkou. Během ledna a února se rychlejš běhat nedalo, vládla zima zimovatá, takže jsem se občas pokoušela pouze o fartlek. Kbely nedopadly moc dobře 52:44, zatím můj nejpomalejší čas na téhle trati, sněžilo, na otevřené pláni foukalo z polí, a já navíc tradičně honila Pavlínu a nově i Ivanu Středovou, takže to dopadlo, jak to dopadlo. Abych si trochu spravila náladu, jela jsem hned v neděli 7.3. do Úpice, jak jinak taky na „10“, mělo to být veteránské Mistrovství ČR a já byla rozhodnutá, že nic horšího než za 52 prostě neberu. Motivace byla, start z kopce, pořád bylo koho honit nebo před kým utíkat, sluníčko svítilo, běželo to skoro samo, ještě ten kopec na náměstí (bohužel směrem nahoru) a je to. V kopci mně tedy pár lidiček předběhlo, dokonce jedna ženská o vteřinu, najednou hop, skok a byla v cíli přede mnou, to se mně ještě nestalo. Ivo Domanský říkal, že to je bývalá čtvrtkařka, tak to měla prostě v sobě. Nakonec mně chyběla jen necelá minuta do OR, takže „10“ v Úpici za 49:24 a byla jsem 3. v kategorii. Měla jsem sice radost, ale zároveň i trochu obavu, jestli dokážu do soboty, kdy měla být 6-ti hodinovka zregenerovat a odpočinout si, rychlé běhání totiž není pro mne to pravé ořechové.

13.3.2010 - 6-ti hodinovka v Brně-Lískovci, moje letošní 1.ultra. V sobotu 13.3. jsme vyráželi v 6-ti lidech brzo ráno, Pavlína byla šéf výpravy a řidič, Filip Klepl navigátor. Všechno bylo podle plánu, našli jsme Brno, Lískovec, okruh, kde se mělo běžet, i školu, kde jsme si mohli nechat věci. Ambice jsem před závodem neměla takřka žádné, snad jen vyrovnat svůj indoor OR ze „zetka“  57,5 km, což byl mezičas v rámci loňské 48H v Brně. Okruh v Lískovci byl dlouhý 807 m, trochu cik-cak, trochu do kopečka, trochu z kopečka (převýšení na okruh 7,85 m) a hlavně z velké části otevřený větru a občas dešti nebo sněhu. Ať to bylo, jak bylo, myslím, že jsme byli všichni natěšení, že zase poběžíme nějaké to ultra, nebyla to tradičně 48H, jen 6-ti hodinovka, ale Dan se chystal překonat český rekord,  chtěli jsme být u toho a třeba překonat alespoň nějaké ty naše OR, když ne ty české.

Začala jsem s Pavlínou a Vláďou Diatkou, celkem to šlo, věděla jsem z tabulky od Petra Kaňovského (propozice závodu), že musím dávat kolo kolem 5 minut, aby mně cca vyšlo těch 57,5 km, zatím vycházelo kolo tak kolem 4:20-40…šlo to dobře, tak jsem to trochu pustila, prostě na pocit, když to běží, tak to běží, pak bude třeba hůř a budu muset zpomalit. V „závětří“ jsem vždycky trošku přidala, protože jsem neztrácela energii v boji s větrem. Za celou dobu jsem neudělala ani jeden krok (chválím se), pořád jsem běžela i do toho kopečku, jednou jsem si převazovala tkaničku a jednou byla na WC, občerstvovat jsem se snažila účelně, takže ne moc často, aby mně to nezdržovalo a taky aby se tělo soustředilo co nejvíc na běh a ne na nějaké zpracovávání potravy (energetická tyčinka, gel a 2 tabletky carbonexu, pár kousků banánu, pár piškotů).

Měla jsem jen slabou moiru s dlouhým rukávem a funkční triko taky s dlouhým rukávem, zima mně vůbec nebyla, nějak jsem jí necítila, koncentrovala jsem se na běh, na to, za kolik dám kolo. Už jsem neběžela s Pavlínou, ani s Vláďou, myslím, že mně předběhli (pak jsem je zase předběhla já), pár koleček jsem běžela s Petrem Dostálkem a mladou slečnou (Šárka Macháčková), co jsem viděla prvně, ke konci závodu si slečnu převzal Jarda Kaše, tak jsem opět pár koleček běžela s nimi, ale většinou jsem běhala sama a celkem mně to vyhovovalo. Do 30.km mně nic nebolelo, pak jsem už začala trochu cítit kolena a stehna, ale hecovala jsem se, že to je přece sranda, že když chci někdy běžet tu „100“ pod 10 H 30 min., tak to přece musím vydržet.

Vypadalo to nadějně, tedy že bych mohla atakovat hranici 60-ti km, tak si říkám vydrž, vydrž, to dáš, jsi blízko, už jen 10 km. Tak jsem točila a točila, moc nejedla, ani nepila, blížil se  závěr, na tabuli bylo 60,4 km-takový divný číslo…to musíš ještě zaokrouhlit na celou, tak jsem ještě něco přidala a nakonec to bylo 61,228 km. Můj OR, ani jsem to nečekala, dalo to sice práci, ale nějaká ta rezervička by tam ještě byla…takže třeba někdy příště. Skončila jsem jako 3.žena (v celkovém pořadí na 14.místě), vyhrála Zdeňka Komárková (64,657 km), 2. byla Šárka Macháčková (62,389 km). Skoro všichni zaběhli osobní rekordy-Pavlína, Filip, Štefan a hlavně Dan Orálek, ten zaběhl přímo rekord český 86,716 km.

 

Kontakt

ultra-mapo

potmart@seznam.cz

Vyhledávání

TRANSE GAULE 2010

 

Děkuju za podporu:

mami+tati

Ing.Josef Pavlík

Tomák 1967

Ing.Petr Potužák - projektová kancelář, IČ 61763659, T.G.Masaryka 132, 357 33 Loket

specialista na výrobu a vývoj funkčních sportovních ponožek

http://web.lasting.eu/cs/

 

 

                                                                    

 

 

 Kam se chystám?